Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tým Rescue 24: Dobrovolní hasiči s mezinárodním certifikátem. Jsou připraveni pomáhat kdekoliv ve světě

12. 10. 2009

Několik jednotek, které v roce 1997 na Olomoucku společně zasahovaly při povodních, stále spolu udržuje kontakt a společně vytvořily mezinárodní záchranářský tým Rescue 24. Několikrát již společně cvičily např. Koncem prázdnin se konal společný výcvik v Budapešti a zúčastnila se ho i jednotka Sboru dobrovolných hasičů z Dolan.

 

Tým Rescue 24 pracuje na bázi dobrovolnosti, podobně jako sbory dobrovolných hasičů, Červený kříž nebo charita. Tento tým je připraven provádět především práce související se záchranou lidských životů při záplavách, zemětřeseních, závalech. Je také schopen pomáhat při vyhledávání zavalených osob pomocí speciálně cvičených psů i speciální techniky, ale také při vyproštění osob např. z hloubky, tonoucího z vody, vyproštění osob z vraků při dopravních nehodách, včetně zajištění první pomoci těmto osobám. Členové týmu umí také slaňovat, řezat motorovou pilou, hasit, čerpat vodu, apod. V mezinárodním týmu RESCUE 24 pracují lékaři, střední zdravotnický personál, hasiči, horolezci, potápěči, psovodi, policisté, dokumentaristé... Aby se zájemce o členství v týmu stal plnohodnotným členem, musí kromě své profese zvládnout minimálně další dvě. Lékař se tak například musí naučit práci horolezce a lodivoda nebo hasič by měl ještě získat např. osvědčení pro práci s motorovou pilou apod., aby jednotka mohla vykonávat různé druhy práce.

 

Cvičení v Maďarsku se zúčastnily týmy z Austrálie, USA, Slovinska, Rumunska, Maďarska a z České republiky. Nejprve zde proběhla teoretická příprava, školení bezpečnosti práce, vysvětlení několika postupů. Tento teoretický úvod byl nutný, neboť stejný úkol v různých zemích může být jinak prováděn z hlediska dodržení např. bezpečnosti práce. A právě na bezpečnost práce byl kladen největší důraz. Další dva dny byly věnovány seznamování se se speciálním nářadím, např. vyprošťovacími kleštěmi, vysokotlakými hasicími prostředky, motorovým člunem. Také se učili pohybovat v prostoru, kde se pracuje se psem určeným pro vyhledávání osob ze závalů. Zajímavý byl i nácvik spolupráce při zajišťování první pomoci, spolupráce s lékařem při upevnění různých nosítek, určených pro vytažení osob z vody, vyproštění z auta, ze sklaních prostor. Šlo hlavně o fixace krční páteře, horních a dolních končetin...

 

Poslední dva dny se konalo náročné cvičení. První den to bylo v prostoru bývalé pískovny, kde bylo vytvořeno cvičiště. Nacházelo se zde několik desítek betonových skruží různé délky a velikosti, betonové panely, staré pneumatiky, dřevené palety, trámy, ale také ocelové nosníky, dráty... Na první pohled to tu vypadalo jako po nedávném obrovském zemětřesení. Do prostoru byli vpuštěni vyhledávací psi, kteří označili místo, kde cítí živou osobu, a jednotlivé týmy pak dostaly konkrétní úkol - vyprostit ji. Běžně se nejprve udělá otvor do konstrukce, zavede se do zkoumaných prostor kamera a zjistí, se zda se tam opravdu nachází osoba. Poté se provede vlastní vyproštění. Celý postup vyprošťování musí být po celou dobu konzultován s lékařem, aby bylo minimalizováno poškození zachraňovaných osob. Za první den se jednotce SDH Dolany podařilo vyprostit pět živých osob. Toto však představovalo asi 11 hodin těžké práce s hydraulickým kladivem, i s vrtačkou, ale také s motorovou pilou, lopatou, krompáčem, s horolezeckým lanem i kladivem. A to vše za slunečného počasí, kdy venku ve stínu bylo + 37 stupňů C. Následující den se provádělo hašení, slaňování z výšky a postavení malé lanovky pro přepravu osob.

 

Všech šest členů SDH Dolany, kteří se výcviku zúčastnili, obdrželo certifikát, který je opravňuje zasahovat po boku jednotky RESCUE 24 na celém světě. „Kdo by předpokládal, že v roce 1997 budou na Moravě povodně a my budeme potřebovat i cizí pomoc? Kdo by řekl, že po 12 letech uvidíme stejné tváře a setkáme se na cvičení? Když jsme tak seděli u společného stolu při poslední večeři na akci, každý věděl, že se můžeme jeden na druhého spolehnout. Všem nám bylo jasné, že když bude potřeba pomoci, tak pojedeme. Vždyť i oni by přijeli k nám!" řekl účastník výcviku ing. Ondřej Kovácz.