Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše záchranná služba je nejstarší ve střední Evropě

9. 10. 2009

Již v roce 1792 byla v Praze zřízena první stanice první pomoci. Další byla zřízena v Brně v roce 1801. Tyto stanice byly předzvěstí budování záchranných služeb.

 

Nejstarší záchrannou službou ve střední Evropě je Pražská, která byla založená 8. 12. 1857, tedy šest let před založením mezinárodního červeného kříže, kdy byl ustaven Pražský dobrovolný sbor ochranný, na popud tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské barona Päumanna a jeho zakládajícími členy bylo 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí. Pouze tři členové sboru byli zdravotníky. Cílem tohoto sboru je „ochrániti, co jest ochrany hodno, zachránit v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně". Žádost byla na c. k. místodržitelství zaslána 27. listopadu 1857 a souhlas, spolu se schválením instrukcí, vydává c.k. místodržitelství již 8. prosince téhož roku. Následuje nařízení c. k. policejního ředitelství všem okresním komisařstvím, aby „mužstvo stráže sbor ve všem konání podporovalo". Členové družstva byli označení červeno-bílou stuhou na levé paži, později sborovým oznakem. Stanovy Pražského dobrovolného sboru ochranného „účelem jest poskytovati za každé doby první pomoc přímo, jakož i bráti podílu a podporovati úřední akci pomocnou při všech úrazech a nehodách, bezpečnost osoby a majetku se týkající, tudíž zejména při požárech, třenici ledu, povodních i jiných nehodách živelních, pak v případě zabití, poranění všeho druhu a zvlášť též v pádu mobilizace a války". Nepřetržitá služba byla zavedena v roce 1890, kdy také byly schváleny stanovy a získány první dopravní prostředky. Po vzoru Prahy je 18. 8. 1858 v Rumburku založen obdobný sbor. 22. 10. 1890 zprovozněna na v dolní části Václavském náměstí v Praze první „Ochranná stanice". V prosinci 1903 se v Karlině zřizuje záchranné stanice. Snaha o organizovanou pomoc ohroženým však existovala na území hlavního města Prahy již předtím. Prováděla se i preventivní opatření při „hromadných akcích". Tak například při korunovační slavnosti Františka II., konané roku 1792, byla zřízena pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab.

 

Po roce 1945 se mění systém zdravotnictví u nás. V 50. letech 20. století se značně zúžil význam zdravotní aktivity dobrovolných zdravotníků. Státní zdravotní zpráva postupně budovala rozsáhlou síť zdravotnických zařízení, prudkým tempem přibývalo lékařů a ostatních profesionálních zdravotnických pracovníků. Odborná zdravotní služba se stávala každým rokem dostupnější jak ve městech, tak na venkově. Od 50 let místo zdravotnické záchranné služby v menších městech mimo ordinační dobu zajišťovali přednemocniční neodkladnou péči obvodní lékaři a ambulantní střední zdravotnický personál tzv. lékařskou službu první pomoci. Vytváření zdravotnické záchranné služby začalo v roce 1974 podle Metodického opatření Ministerstva zdravotnictví č. 34, které bylo na tehdejší dobu velmi pokrokové. Počátky činnosti záchranné služby byly spjaty s odděleními ARO. Na výjezd vyjížděly sestry a lékaři z ARO, traumatologických ambulancí aj. Vznikají ZZS Příbram (1. 1. 1976); Karlovy Vary (10. 5. 1977); Pardubice (1. 10. 1977); Valašské Meziříčí (1978); Zlín (1979); Uherské Hradiště (1979); Hradec Králové (3. 11.1980). Od 1.1. 1993 došlo k nabytím platnosti vyhlášky začali fungovat Uzemní střediska záchranné služby (ÚSZS) s posádkami v systému RLP a LSPP (lékařská služba první pomoci) (vyjma ZZS hl. m. Prahy). Postupně se pak začaly budovat pod záštitou okresních Středisek záchranné služby oblastní výjezdové skupiny v systému RLP, která si spravovala stránku vybavenosti a financování svých spádových posádek. Zlom nastal 1.1. 2004, kdy přešly veškeré OSZS (Okresní Střediska záchranné služby) pod přímé vedení ÚSZS v daném kraji. Od 1. 1. 1993 došlo k nabytí platnosti vyhlášky MZ ČR č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě, v platném znění vyhl. Č. 175/1995 Sb. vznikají samostatné organizace záchranné služby, nastal trend osamostatňování středisek záchranné služby a jejich vyčlenění z nemocnic. Vznikají ZZS Velké Meziříčí (1990), Ostrov (1. 8. 2000); Toužím (říjen 2000), Nejdek (1. 7. 2006), Žlutice (4. 1. 2007), Praha-Makušova ul. (3. 4. 2008), Praha-Uhříněveské nám. (4. 6. 2008).