Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hasiči versus včely,sršni,vosy a čmeláci

18. 8. 2008

Žádné včely =

žádné rostliny =

žádní živočichové =

žádní lidé
 

Jelikož kolem bodavého hmyzu, jeho životu a likvidaci koluje mnoho fám a „zaručených zpráv", pokusil jsem se společně s místními včelaři připravit článek o nejčastěji se vyskytujících druzích a našemu vzájemnému společnému soužití.

Množství hmyzu v roji:

• včela medonosná 10 až 100 tisíc kusů

• vosa stovky až tisíce kusů

• sršen desítky až stovky kusů

• čmeláci kusy až desítky kusů

VČELY

Délka života včel: matka žije roky, dělnice měsíce, trubec týdny a žihadlo k bodnutí používá výhradně dělnice.

Včelí roj proč se rojí včely? Jedná se o přirozený způsob rozmnožování včel, který se snaží včelař omezit v případě odletu roje se jedná o značnou finanční i chovatelskou škodu, včelař je nešťastný, odtud také pochází výraz „uletěly mu včely".

Rojení spouští většinou velké teplo, sucho, bezvětří - tedy téměř ideální počasí, zejména po delším období deště. Včely se rojí proto, že včelstvo potřebuje změnit prostředí a to buď z důvodu že je hodně potravy a mají málo místa, nebo malý komfort úlu nebo naopak málo potravy pro roj.

Rojení způsobuje ozdravení včelstva. Roj letí vždy na jih, proto místo včely odkud uletěly, hledáme vždy na sever od roje!

Roj včel letí většinou nízko, a pokud uletí poprvé, sedají většinou poblíž (cca 500 m) od úlu (královna špatně létá). Jelikož si roj na cestu nabírá do medného váčku zásoby medu tvořící až 1/3 své hmotnosti, jsou včely při rojení těžké, neagresivní a téměř neútočí.

 

Pozor však včely dráždí intenzivní pachy jako alkohol, pot (i koňský), koncentrované parfémy a také sladké (zmrzlina, cukrová vata, sladké ovoce). Roj usedá téměř kamkoliv i na zem, ale zejména na místa, kde roj již někdy byl (zůstává tam ve stopách vosku uložený pach). Pokud roj letí, není nutné se jej bát a spíše jej pozorovat.

Jak postupovat: našel jsem (vidím) roj:

a) pokud znám nejbližšího včelaře na sever od místa nálezu roje, upozorním ho,

b) kontaktovat dozorčího městké policie, který:

1. vždy se pokusí podle tabulky a mapky dodané včelaře kontaktovat včelaře na sever od roje, případně zdravotního referenta místního Českého svazu včelařů (ČSV),

2. pokud je roj na budově veřejného zájmu, majitel objektu alergik, nebo v případě zájmu včelaře na nepřístupném místě kontaktovat hasiče,

3. pokud roj nevadí, ponechat na místě a pozorovat, roj většinou do druhého dne uletí, nebo se někde usadí natrvalo (strom, stará skříň, půda, prázdný úl apod.).

Úloha hasičů při odchytu roje:

a) pomoc staršímu včelaři zejména výškovou technikou,

b) likvidace roje, neznámý roj se na základě rozhodnutí hygienické služby MUSÍ vždy zničit (nevypouštět do volné přírody, nebrat pro jiného včelaře) z důvodu vysokého rizika zavlečení nemocí do vlastního hospodářství. Včely si navzájem mohou vykrádat zásoby a přitom hrozí riziko přenosu eventuálních nemocí mezi včelstvy.

Čeští včelaři jsou vyhlášeni kvalitním medem, voskem a dalšími výrobky, zároveň představují špičku v ekologickém celoplošném ošetřování a léčení včelstev.

Útoky včel zatímco např. komáři a ovádi nás napadají a bodají stále, máme daleko větší obavy z občasného bodnutí včelou. Musíme si uvědomit, že účelem bodnutí včely je zahnat či zastrašit nebezpečí hrozící včelstvu pomocí jedu i za cenu smrti jedince. Při bodnutí včelou zůstává v ráně žihadlo s odtrženým plným jedovým váčkem, které ještě chvíli „pumpuje" do vetřelce jed, proto jej musíme vždy rychle odstranit vyškrábnutím (odškrábnutím) nehtem, příčí   -   Džem apod. a ránu rychle opláchnout studenou vodou. Žihadlo nesmíme nikdy mačkat vpravení další dávky jedu do organismu! POZOR - bodavý hmyz při útoku (nejen na člověka, ale i na jiné druhy) útočí vždy na hlavu, na obličej a na měkké tkáně mezi oči, rty apod.!

Reakce na bodnutí včelou (případně dalším hmyzem) rozeznáváme dvě:

a) toxická reakce organismu člověka (adekvátní odpověď) bolest, zarudnutí, pálení, svědění, VÝRAZNÝ MÍSTNÍ otok (např. celá ruka)

b) alergická reakce organismu člověka celkové příznaky, i při bodnutí do ruky nebo nohy nastávají otoky hrdla, nevolnost, dýchací problémy, pocení v tom případě IHNED přivolat lékařskou pomoc, NEVÁHAT může se jednat o zdraví ohrožující stav.

V případě bodnutí hmyzem do dutiny ústní, jazyka, případně hrtanu po požití hmyzu (včela, vosa) při pití, případně při vdechnutí - ledovat dutinu ústní (cucat led), IHNED přepravit pacienta k lékaři nebo do nemocnice (nečekat na záchranku raději TAXI nebo vlastní doprava) a s postiženého neustále nutit mluvit, nebo zpívat (reakce hlasivek, omezení šoku).

VOSY A SRŠNĚ

Žijí v koloniích (hnízda), která jsou různá, nejčastěji kulovitá „papírová", najít je však můžeme také ve zdi, ve starých skříních, na půdách, ve stromech nebo také v zemi. Hnízda jsou vždy jednoletá, a po skončení sezóny zůstávají trvale prázdná. Pokud hnízda obyvatelům vadí, je možné je zničit. Pokud se hnízdo zničí ve dne, je menší riziko, neboť většina produktivního hmyzu je mimo hnízdo a ostatní včely bez matky se rozptýlí a zahynou. Vždy je však nezbytně nutné zničit matku roje.

SRŠNĚ

V Česku žije jediný druh sršně sršen obecná (Vespa crabro). Jedná se o dravce, kteří se živí především jiným hmyzem. Sbírá také sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích hnízd. Sršní žihadlo a jed slouží především k lovu.

Sršen není chráněna zákonem a navzdory obecně vžité představě o agresivním chování útočí na člověka téměř jen při obraně hnízda nebo přímého útoku na sršen. Její jed je méně toxický než jed včely medonosné, jeho množství je však větší a tak bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického (alergického) šoku.

ČMELÁCI

Jedná se o velmi užitečný hmyz. Hnízdo, v němž žije pouze několik, výjimečně desítek, kusů je zapotřebí vhodně chránit proti poškození, např. postavením ohrádky z pletiva s dostatečně velkými oky. Nikdy neútočí bez důvodu, bodnutí způsobuje intenzivní bolest.

MED A DALŠÍ PRODUKTY

Stejně jak o včelách, také o medu koluje mnoho fám. Jedna z nich je, že kvalitní med musí být tekutý. Opak je pravdou. Med, který nekrystalizuje, je vždy podezřelý. Většinou je ohřátý nad 80 stupňů C. Výjimkou je med akátový, který nekrystalizuje až několik let.

Nejlepší ochranou medu, pokud jej chceme mít v tekuté podobě, je jeho pomalé ohřátí ve vodní lázni při teplotě maximálně 50 stupňů C nebo jeho našlehání (provádí většinou sám včelař), poté již nekrystalizuje. Ohřevem v mikrovlné troubě v medu ničíme enzymy a tím jej nevratně poškozujeme. Ideální je med místní, jelikož pochází z místních rostlin s obsahem jejich pylu. Podávání tohoto medu nejlépe celoročně může snižovat riziko alergické reakce na pyly místních rostlin.