Vzorem celé Evropě
Linka tísňového volání 112 je dostupná již ve všech státech EU, podle závěru společnosti Eurobarometr, která prováděla ve všech státech EU průzkum veřejného podvědomí o lince 112, Evropané o ní stále nejsou dostatečně informováni. Češi však z výzkumu vyšli jako nejinformovanější národ v EU.
Na otázku, zda dokáží spontánně jmenovat tísňovou linku, která zajišťuje přístup k záchranným složkám kdekoliv v EU, odpovědělo správně 58 % českých respondentů. Na číslo 112 si při tom vzpomnělo v průměru jen 24 % Evropanů. Oproti loňskému průzkumu se evropský průměr zlepšil o 2 %, český průměr se zlepšil o 6 %. Za ČR se v této otázce umístilo Lucembursko s 56 %, Polsko s 50 % a také „skokan roku" Bulharsko, kde Se linka 112 stala dostupná na celém území až v loňském roce. Pro srovnání, v Itálii si na linku 112 při stejné otázce vzpomnělo jen 3 % respondentů, v Řecku 4 % a ve Velké Británii jen 8 %.
Noví členové se snaží rychle dohnat zpoždění v zavádění linky 112, a proto jejich vlády organizují informační kampaně. A to se odrazilo i v tom, že obecně lépe jsou informovaní o lince 112 občané nových členských států EU. Vloni vidělo či slyšelo informace o jednotném evropském čísle tísňového volání průměrně 45 % občanů nových členských zemí EU, zatímco u „starých" členů to bylo 15 %. Nejvíce o čísle 112 vloni slyšeli v Bulharsku (60 %), Rumunsku (57 %), Lotyšsku (50 %), Slovensku (48 %), Estonsku (47 %) v ČR (46 %). Průměr celé EU přitom činí 21 %. Naopak ve Velké Británii se s informacemi o 112 za poslední rok setkalo jen 7 % respondentů, v Itálii 10 %, v Německu 10 %, Rakousku 19%, Francii 22%.
Pouze ve třech zemích - České republice, Rumunsku a Lucembursku, se podle výzkumu více než polovina respondentů domnívá, že obyvatelstvo je dostatečně informováno o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Celounijní průměr je 30 %, což je o 3 % lepší výsledek než byl zaznamenán v předchozím celounijním výzkumu v roce 2008. Podle letošního výzkumu Eurobarometru celkem 94 % občanů EU souhlasí s tím, že existence jednotného čísla tísňového volání dostupného v celé EU je užitečná. Výzkum přinesl také další zajímavá fakta. Každý čtvrtý občan EU podle výzkumu v posledních pěti letech zavolal alespoň jednou na tísňovou linku. Výzkum také ukázal, že většina tísňových hovorů se stále ještě realizuje z pevných telefonních linek (53 %), ovšem podíl mobilních telefonů roste (45 %, zatímco loni to bylo 42 % a u pevných linek 55 %). Největší podíl tísňových hovorů z pevných linek má Francie (69 %) a Itálie (66 %), dále pak Řecko a Německo, naopak Ve Finsku je to 76 % ve prospěch mobilních telefonů. Opět se zde projevil rozdíl mezi novými členskými státy EU (65 % mobilní telefony) a „starou patnáctkou" (mobilní telefony tvořily jen 40 % tísňových hovorů). Mobilní, telefony pro účel tísňových hovorů více užívali muži než ženy a spíše mladší lidé než starší. V této souvislosti výzkum ukázal ještě jednu zajímavou věc týkající se České republiky - 7 % českých respondentů uvedlo, že naposledy volali na tísňovou linku z veřejného automatu, zatímco ve zbytku zemí EU to bylo 3 % a méně. Celkem 29 % respondentů si však ve výzkumu postěžovalo, že při návštěvě j iné země EU měli během volání na tísňovou linku problém se domluvit kvůli jazyku, což je o plných 11 % více než uvedlo loni.